Obhajoba titulu? Letos spíš lekce z pokory
Naši fotbalisté se v rámci VSL zúčastnili tradičního fotbalového turnaje na umělé trávě v Luhačovicích. Zatímco loni jsme si odváželi vítězný pohár, letos jsme si domů přibalili především pořádnou lekci z fotbalu a možná i pár důležitých poznatků do budoucna.
Kvůli slabšímu ročníku jsme museli sáhnout hlavně mezi osmáky a dokonce povolat i posilu ze sedmé třídy. Nutno dodat, že právě tento hráč se nakonec stal naším nejlepším střelcem. Proti papírově velmi silným soupeřům z Brumova a Luhačovic jsme výsledkově nepropadli tak výrazně, jak by někdy dění na hřišti mohlo naznačovat.
Od prvních minut bylo vidět, že naši hráči svádějí největší souboj sami se sebou. Nepřesné přihrávky, slabší pohyb bez míče a neproměněné šance nás provázely téměř po celý turnaj. Kromě vítězství nad Nedašovem jsme bohužel předváděli spíše "antifotbal", a ten většinou k turnajovým úspěchům nevede.
Pomyslnou tečkou byl zápas o konečné umístění proti Štítné. Soupeře jsme dlouhé minuty tlačili před jeho vlastní branku, ale jak už to ve fotbale bývá, hraje se na góly, nikoliv na držení míče nebo počet šancí. Když své příležitosti neproměníte a navíc soupeři jeden gól doslova darujete, je výsledek 1:1 ještě milosrdný. A jít po takovém průběhu na penalty se špatnou náladou většinou nevěstí nic dobrého. Ani tentokrát tomu nebylo jinak.
Jak se ale říká: je to sport. Vyhrát můžeš, prohrát musíš. Loňská obhajoba titulu tedy skončila dříve, než jsme si představovali, a konečné 6. místo je bezpochyby zklamáním. Na druhou stranu i nepovedený turnaj může být cennou zkušeností. Snad jsme si letos vybrali všechnu smůlu, nepřesnost i střelecké trápení najednou a příště se vrátíme v lepší formě.
Přesto patří všem hráčům poděkování za snahu, nasazení a reprezentaci školy. Každý turnaj není pohádka s vítězným koncem, ale i takové dny ke sportu patří.
Sportu zdar!
Mgr. Daniel Kořenek